Vanda Fritschová

Na tábor jsem ráda jezdila už jako dítě, dodnes na něj vzpomínám. Takže jsem samozřejmě pokračovala jako praktikantka a později jako vedoucí. Bohužel jak se říká i dobré věci musí jednou skončit, tak skončil 90. letech i tábor. Zase tak moc to nevadilo, protože jsem měla jinou zábavu, tu mateřskou. Ale i tak jsem soukromě organizovala hry pro moje děti a jejich kamarády všude, kam jsem přijela. Pak jsem na dlouhých 15 let zakotvila jako programová vedoucí na školách v přírodě. Nicméně k táborům mě to táhlo stále, tak jsem v roce 2022 s kamarády z ČČK založila 5. běh v Čeříně.

Lukáš Chlebo

Pracuju jako hasič, ve svém volném čase včelařím, takže náš tábor bude mít medu vždycky dost. Mám rád přírodu a Čeřín je nádherné místo, kam se rád budu vracet. Na tábor jedu jako hospodář a jako člověk pro všechno, co je na táboře potřeba.

Veronika "Bambuska" Pudilová

V Čeřině jsem prošla všemi fázemi vývoje táborníka. Začala jsem jezdit jako dítě na druhý běh. Následně jsem se v 15 letech stala prágoškou, pak vedoucí a na konec i hlavní vedoucí. Tento vývoj trval celých 15 let. Pak jsem si dala na čas pauzu, kdy jsem cestovala po světě, taky jsem se stihla vdát a dvakrát prožít mateřskou.

Teď se po 10 letech do Čeřína vracím a moc se na to těším. Protože na táboře se každý tak trochu vrací do dětství při hrách a zároveň předává své znalosti a zkušenosti další generaci táborníků.

Bohouš Brož

Do Čeřína jsem se poprvé vypravil na pozorování v roce 2024 se dvěma úkoly. Zaprvé - objevit táborového “genia loci” tedy zjistit, co že to všichni na tom hemžení spousty dětí a pobytu v přírodě mají. Zadruhé a to hlavně - všechno to tak nějak přežít. To druhé se mi podařilo, o tom prvním to říct nemohu. Takže v pátrání pokračuji, už jenom protože mě to začalo neskutečně bavit. Jelikož jsem během pobytu navázal kontakt s domorodci přilehlých obcí a prokázal schopnost obstojně reagovat na základní příkazy typu “přivez, sežeň, doruč, podrž ten foťák..”, stal jsem se zásobovačem & dokumentaristou.

Hanka Tlachová

Čeřín mi učaroval hned, jakmile jsem ho poprvé na táborové brigádě uviděla. Ráda se toulám přírodou a od dětství miluju kempování. Mám spoustu koníčků, patří mezi ně cyklistika, turistika, vodáctví, vaření, šití, a ještě by se určitě něco našlo. Na táboře se ráda postarám o to, aby děti i vedoucí měli vždy plné břicho.

Vendy Tlachová

Na tábory jezdím od mala a vyzkoušela jsem si už různé funkce, takže když se naskytla možnost jet do Čeřína pomáhat v kuchyni, neváhala jsem. Vždy se těším na těch několik dní v přírodě. Kromě vaření a pečení mám velice blízko k hudbě.

Tereza Fritschová

Miluju přírodu, stanování a práce s dětmi je pro mě zábava. Do Čeřína jsem jezdila jako malá, a když mi bylo nabídnuto jet sem jako vedoucí, řekla jsem bez váhání ano. Jezdila jsem jako velitelka na Rescue camp a jsem členem ČČK.

Pavla Fabiánová

Původně jsem zootechnik a zvířátka mám moc ráda, pracuji s nimi dodnes. Dětem jsem se věnovala jako trenér atletiky, vedoucí chovatelského kroužku či jako praktikant nebo kuchařka na táboře. Táborové aktivity všeho druhu mě moc baví a tak jsem se po letech vrátila na nejkrásnější místo na světě - do Čeřína.

Lucka Kuzníková

V současné době jsem především máma a manželka, ale taky jsem vodácká holka. Vyrostla jsem ve vodácko-turistickém oddíle, kterému jsem později dělala hlavní vedoucí. Do KOLTu jsem se přivdala a tak se teď s dětmi seznamujeme suchozemskými tábory. V Čeříně je krásně a jsme rádi, že jsme se mohli stát jeho součástí.

Sandra "Sašena" Boháčová

Čeřín je moje letní srdcovka už od mých 7 let. Poprvé jsem sem přijela na druhý běh a od té doby jsem se sem každé léto těšila jako na návrat domů. Nejdřív jako táborník, později jako praktikant… a pak jsem si dala menší pauzu na školu, práci a rodičovství.

I když jsem na tábor pár let nejezdila, myšlenkami jsem byla pořád v našem údolí u Rožmitálského potoka. A když moje starší dcera dorostla do tábornického věku, nebylo co řešit – Čeřín volá! A tak jsem se po skoro 15 letech vrátila zpátky. A víte co? Bylo to, jako bych nikdy neodjela.

Miluju přírodu, lesní ticho, chození bez cíle a chvíle, kdy se vypíná hlava a zapíná přítomný okamžik. Respekt k přírodě (a taky k sobě navzájem) se snažím nenápadně a s úsměvem předávat dětem na táboře.

V běžném světě pracuji jako asistentka – takový ten člověk, co drží věci pohromadě, hlídá, aby všechno klapalo, a občas zachraňuje situace na poslední chvíli. Na táboře to dělám podobně… jen místo e-mailů řeším kolíčky, oddíl a dobré nálady 😊

Těším se na společné léto plné smíchu, dobrodružství a zážitků, na které se nezapomíná!

Anežka Berková

Do Čeřína jezdím už od třetí třídy. Přirostlo mi to tu k srdci. Už jako malá jsem milovala přírodu, díky rodině jsem se začala přírodě věnovat víc do hloubky a dnes už se zabývám především ornitologií. Na základce jsem dělala přednášky nižším ročníkům, moc mě bavilo vymýšlet způsoby, jak děti s ornitologií seznámit za pomoci her, a tak mě začala bavit práce s dětmi. Od malička jsem byla radši pod stanem než v posteli a jídlo vařené na ohni bylo rozhodně mé nejoblíbenější. Teď se ve volném čase věnuji především hře na kytaru a horolezectví.

Honza Konrád

Z táborů, na které jsem v dětství jezdil, mě nejvíce zaujal vodácký, na kterém jsme sjížděli Vltavu. Od té doby rád trávím alespoň pár dní v roce na řece v kánoi. Na souš jsem ale nezanevřel, rád vyrazím do přírody na krátké i delší výlety, pěšky nebo na kole, hledám kešky vysoko i nízko, dobře se vyspím ve 4* hotelu i ve stanu nebo přímo pod širákem, na jídlo se stavím v restauraci, ale rád si dám i čerstvě opečené buřty na ohni. Jsem členem ČČK.

Lucia Figurová

K Červenému kříži jsem se přidala, protože mi sluší červená. Ve volném čase koukám ven z okna. Mám ráda pohyb, přírodní vědy a borůvkové palačinky. A taky děti, které se hodně ptají, protože spolu můžeme hledat odpovědi. Těším se, jak to v Čeříně skloubíme. :)

Daniel "Dáňa" Kindiuk

Jsem dlouholetý účastník dětských táborů. Jezdím na ně od malička, takže jsem si prošel všemi stupni - byl jsem dítětem, praktikantem i vedoucím. Dokonce jsem si vyzkoušel i práci kuchaře.
Jsem přesvědčen, že tábor je jeden z nejlepších životních zážitků, který dokáže člověka hodně ovlivnit. Proto se snažím, aby byl pro děti co nejvíce zdařilý a přínosný, a navíc jsem pro každou srandu.

Roland Fritsch

Ahoj, jmenuji se Roland. Na tábory s Koltem jezdím už od devíti. Nejčastěji mě potkáte na Lesním Táboře v Dolním Sedle, jezdil jsem i do Velké Lečice. Nedávno se mi naskytla příležitost začít zase jezdit na Čeřín, kde jsem byl naposled jako dítě. Bez váhání jsem přijal!
V běžném životě se věnuji programování a dokončuji inženýra na FEL ČVUT. Trávím tedy hodně času před počítačem, a proto při každé volné příležitosti hned rád vypadnu někam do přírody!

Karel Kuzník

Jmenuji se Karel a jsem nadšenec pro pobyt v přírodě, táboření a práci s dětmi. Již několik let se věnuji organizaci a vedení dětských táborů, kde se snažím předávat své zkušenosti a nadšení pro venkovní aktivity. Táboření v přírodě mě učí nejen samostatnosti, ale také respektu k přírodě a vzájemné spolupráci – hodnotám, které se snažím předávat i dětem.

Kromě táboření se aktivně zajímám o první pomoc. Věřím, že znalost základních zdravotnických dovedností je klíčová nejen při pobytu v přírodě, ale i v běžném životě. Proto na táborech vedu praktické workshopy a hry zaměřené na bezpečnost a reakce v krizových situacích.

Mým cílem je, aby si děti z tábora odvezly nejen skvělé zážitky a nové přátele, ale také dovednosti, které jim budou k užitku celý život. Rád vytvářím prostředí plné dobrodružství, týmového ducha a radosti z objevování.

Těším se, že společně zažijeme další nezapomenutelná táborová dobrodružství!

Ondřej "Kryšpa" Fišer

Pro mě je tábor v Čeříně srdcová záležitost. Poprvé jsem přijel, když mi bylo 13 let, a 2 roky na to jsem se stal praktikantem. Čeřínem jsem žil a pro tábor a děti na něm bez nadsázky dýchal skoro 10 let. Je skvělé vidět, jak se z malých kluků a holek postupně stávají vedoucí skupinek, pak i praktikanti a někdy si i oni dokonce po čase založí svůj vlastní tábor!

Při studiu na VŠ už čas na tábor tolik nebyl, nicméně pořád se rád člověk přijel, i jen na víkend, podívat. Teď už jsem táta od dvou malých slečen a tábor tak dostává pro mě, i pro zatím jednu z nich, úplně jiný rozměr.

Luky Krátký

Čeřínské údolí je nádherné místo, které mi učarovalo už před 20 lety, kdy jsem sem jezdíval jako dítě. Strávit část léta jinak, než pod stanem mimo civilizaci, si vlastně nedovedu už moc představit. V civilu pracuji v IT, ale jak je to jen trochu možné, utíkám od elektroniky do přírody - ideálně na vodu. Jsem absolventem kurzu ZZA.

Medard Zavadil

Čeřín znám již od malička, v podstatě jsem zde vyrůstal, a s tábory je to stejné. Rodiče mě posílali na různé tábory, ale ty KOLTí byly vždy nejlepší. Je pro mě velkou ctí stát se prvním praktikantem z řad bývalých dětí na tomto táboře. Velmi se na to těším a jsem upřímně dost zvědavý.

Věřím, že tábory dokážou člověka velmi pozitivně ovlivnit a dát mu do života zkušenosti k nezaplacení – a to nejen v oblasti spolupráce ve společnosti, ale také v přístupu k přírodě a ve vztahu a úcty k ní.